Od chvíle, kdy se v prosinci roku 2003 loučily s Frýdlantem čtyři poslední sestry karmelské misijní rodiny Donum Dei, neuplynuly ještě ani dvě desítky let. Je to příliš krátká doba k tomu, abychom dnes nad nimi vyslovovali nějaké věrohodné soudy. Přesto jsme přesvědčeni, že na čas, který v naší farnosti uplynul mezi 1. srpnem 1986 a 14. prosincem 2003, budeme vzpomínat jenom s pocity dobře vykonaného díla.
-
Ta doba byla mimořádná v mnoha směrech. Obě data, jež ji ohraničují, vyměřují roky, měsíce a dny, v nichž je život frýdlantské farnosti provázen prací otců karmelitánů a sester misionářek práce Neposkvrněného početí Panny Marie.
-
Vraťme se však na začátek. Toho 1. srpna 1986 přivítal Frýdlant svého nového faráře a kněze řádu karmelitánů Josefa Jančáře, později provinciála řádu a generálního prokurátora. Novým povzbuzením pro život farnosti se musel stát i 31. leden 1993, kdy olomoucký arcibiskup Jan Graubner uváděl do Frýdlantu prvé tři sestry misionářky karmelského společenství Donum Dei (Misionářek práce Neposkvrněného početí Panny Marie). Slétly se tu do Frýdlantu z půlky zeměkoule: z Wallisových ostrovů v Tichomoří, z africké Burkina Faso, z Filipín, z jihoamerického Peru i z Francie. A když 22. února 1998 vysvětil ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz právě dokončené farní a společenské centrum na Dům sv. Josefa na frýdlantském náměstí, už příštího dne se tam otevřela restaurace sester misionářek L´Eau Vive (Živá voda). Konečně, hned za dveřmi se naskytl všem příchozím nevšední pohled na mapu světa, na níž se mezi evropskými metropolemi usadilo (jako jediné uprostřed Evropy!) naše město z podhůří Lysé hory.
-
Život farnosti i fary otců karmelitánů srůstal v jakýsi, můžeme snad říci, „vyšší“ celek. Kostel svatého Bartoloměje jako by se během slavnosti skládání věčných slibů sester Colette a Francisky přenesl barvami, hudbou a zpěvem kamsi do Afriky a na tichomořské ostrovy. Naši farníci provázeli své karmelitány k věčným slibům v Kostelním Vydří nebo kněžským svěcením do Olomouce a také na jejich primiční mše. Naše děvčata a chlapci strávili své podzimní prázdniny u karmelitánů ve Štípě u Zlína…
-
Život frýdlantské farnosti se ve své koexistenci s řeholními řády uzavřel v roce 2003. 6. července se s Frýdlantem rozloučil farář Jan (ještě v roce 2002 karmelitán Klement Maria Jan) Vecheta a 14. prosince se s námi loučily čtyři poslední sestry misijní komunity Donum Dei. 22. října se však skončila i jiná slavná frýdlantská řeholní tradice: z Frýdlantu odešlo malinké společenství Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, které zde symbolizovalo vzpomínky na významnou vzdělávací instituci, která sídlila v dnešním Domě sociálních služeb a byla známa jako tzv. „Bedřichův ústav“. (Podle svého zakladatele olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka. Prvé tři sestry boromejky přišly do Frýdlantu 29. září 1870!)
-
Zásadní podněty k rozmachu duchovního života v českých zemích těch let přineslo „Desetiletí duchovní obnovy národa“, jak ho v roce 1988 vyhlásil kardinál František Tomášek, a jež se přímo symbolicky prolnulo už v následujícím roce s římskou poutí k listopadovému svatořečení Anežky České i s událostmi 17. listopadu 1989, a to se všemi jeho krásnými nadějemi i mnohými iluzemi.
-
A ptejme se, zda s odstupem let ještě najdeme vše, čím nás obohatily pouti za Svatým otcem Janem Pavlem II.? Bylo jich mnoho: k svatořečení Anežky České (1989), na Velehrad (1990), k svatořečení blahoslavených Zdislavy z Lemberka a Jana Sarkandera do Olomouce (1995), do Hradce Králové a do Prahy (1997), do Říma k svatořečení Edith Steinové (1998), na Národní pouť do Říma (2000), k římskému blahořečení Dominika Trčky (2001) a na Slovensko (2003).
-
A co naše pouti do francouzských Lurd a portugalské Fatimy (1992), do bosenského Medjugorje (1997), co návštěva italského Assisi a rakouské Mariazell (2000), co Národní pouť na Velehrad (1996), Svatodušní pouť do Hradce Králové (1998) nebo Pouť do pohraničí (1999). A je přece poutí i naše Malá pouť k Panně Marii Karmelské na frýdlantském náměstí…
-
Náš kostel sv. Bartoloměje uvítal v těch letech také významné osobnosti církevního života: olomouckého biskupa Josefa Vranu (1987), olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka a světícího biskupa Josefa Hrdličku (1990), generální představené karmelitánů Johna Malleye a Míċéala O´Neilla (1990, 1997, 1999), arcibiskupa Jana Graubnera (1993) nebo ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze (1998). Nesmíme však zapomenout na nejslavnější postavu českého křesťanství, na svatého Václava, jehož relikviář se u nás zastavil v srpnu 1994.
-
Mnoho radosti všem dětem i dospělým připravilo frýdlantské náměstí se svými sedmi Živými Betlémy (1997 až 2003). Tehdy jsme si mohli prohlédnout i opravdového „černého vzadu“ v podání sestry Colette Nana z africké Burkina Faso nebo poslechnout hlasité naříkání „živého“ Ježíška v podání malinkého Filipa Šedého, jehož neukonejšily ani Mariiny ruce Elišky Toflové. A když z náměstí odešly poslední ovečky se svým pastýřem, vydali se staří i mladí do kostela na požehnání i do teplého objetí restaurace v Živé vodě.
-
A jak nevzpomenout květnové Večery duchovní hudby a poezie (1993 až 1995) i toho, že se v roce 1994 zrodila frýdlantská „Schola“. Od prosince 1994, kdy vyšlo nulté číslo frýdlantského farního zpravodaje (jmenoval se „Elijáš“), pak můžeme sledovat všední radosti i starosti naší farnosti. A už v roce 2001 otevřelo svou náruč frýdlantským maminkám mateřské centrum „Kolečko“.
Co říci nakonec? I tento pouhý pokus o obrázek ze života farnosti Frýdlant nad Ostravicí v letech 1986 až 2003 evokuje myšlenku, že devadesátá léta budeme považovat za jakýsi „zlatý věk“, a to nejen naší farnosti…
Chronologie let 1986 až 2003
(Roky a události)
1986 27. 6. se se svou farností rozloučil otec Pavel Gemsa.
1. 8. je uvítán nový farář, karmelitán Josef Jančář.
Na konci roku tvoří frýdlantskou farnost obce Frýdlant nad Ostravicí, Lubno, Malenovice a Nová Ves.
1987 23. 8. se zúčastnil frýdlantských poutních slavností i olomoucký biskup Josef Vrana.
1988 Začíná první rok „Desetiletí duchovní obnovy národa“ jako příprava na Milénium sv. Vojtěcha a vstup do třetího tisíciletí. (Blahoslavená Anežka Česká)
V únoru se ve farním kostele podepisuje petice „Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů“.
Je zakázána velká rekonstrukce frýdlantské fary.
1989 Druhý rok „Desetiletí duchovní obnovy národa“. (Svatí Klement Maria Hofbauer a Jan Nepomuk Neumann)
9. listopadu odjíždějí naši farníci na pouť do Říma k svatořečení Anežky České.
1990 Třetí rok „Desetiletí duchovní obnovy národa“ (Svatý Norbert a blahoslavený Jan Sarkander)
Farní fórum projednává mimo jiné obnovení církevních pohřbů v kostele, církevní restituce…
25. února znovu vysvětil olomoucký arcibiskup František Vaňák klášterní kapli kdysi „Bedřichova ústavu“. (Dnes Středisko sociálních služeb.)
V březnu je otec Josef Jančář jmenován představeným karmelitánů v Československé republice.
22. dubna odjíždějí frýdlantští poutníci za Svatým Otcem Janem Pavlem II. na Velehrad.
15. července se účastní frýdlantské Malé pouti olomoucký biskup Josef Hrdlička.
2. září přichází do Frýdlantu karmelitán Alois Juráň.
22. října uděluje (po sedmnácti letech) arcibiskup Vaňák svátost biřmování.
Ve dnech 16. až 19. listopadu navštívil Frýdlant generální představený řádu karmelitánů P. John Malley.
Členové Klubu křesťanské mládeže (ustaven počátkem roku 1990) se účastní setkání mladých v Olomouci, ve Žďáru nad Sázavou, na Velehradě.
1991 Čtvrtý rok „Desetiletí duchovní obnovy národa“ (Blahoslavená Zdislava z Lemberka)
10. února odchází otec Juráň do Olomouce – Hejčína.
25. srpna se stal naším novým kaplanem karmelitán Pavel Gorazd Cetkovský.
1992 Pátý rok „Desetiletí duchovní obnovy národa“ (Svatá Ludmila)
2. května se koná v Metylovicích za účasti arciopata břevnovského kláštera v Praze Anastáze Opaska setkání mládeže místeckého děkanátu. Na ně potom navazuje setkání mládeže olomoucké arcidiecéze na Velehradě (6. až 11. července).
9. až 20. září se koná poutní zájezd do francouzských Lurd a portugalské Fatimy.
1993 Šestý rok „Desetiletí duchovní obnovy národa“ (Svatý Jan Nepomucký)
31. ledna uvedl arcibiskup Jan Graubner do Frýdlantu prvé tři sestry karmelského společenství Donum Dei.
První květnové nedělní „Večery duchovní hudby a poezie“.
Po odchodu otce Jančáře vede od července frýdlantskou farnost karmelitán Pavel Gorazd Cetkovský.
Ve dnech 8. až 15. srpna se účastníme velehradského setkání mládeže českých a moravských diecézí.
17. října přichází do Frýdlantu jako novokněz karmelitán Juraj Benedikt Križan.
1994 Sedmý rok „Desetiletí duchovní obnovy národa (Milénium smrti sv. Václava)
Druhé květnové nedělní „Večery duchovní hudby a poezie“.
Dne 1.
ervence se stává otec Križan farářem v Metylovicích.
30. srpna se na své pouti Českou republikou zastavil ve Frýdlantě relikviář s ostatky svatého Václava.
V září poprvé vystoupila frýdlantská „Schola“.
Od 30. září patří pod duchovní správu frýdlantské farnosti i farnost Borová.
V říjnu je založeno ve Frýdlantě Společenství III. řádu Panny Marie Karmelské.
V prosinci vychází nulté číslo farního zpravodaje „Elijáš“.
1995 Osmý rok „Desetiletí duchovní obnovy národa“. (Svatý Prokop)
Od února je uskutečněno několik personálních změn: po otci Cetkovském přebírá službu frýdlantského faráře otec Križan (který zůstává i farářem v Metylovicích), farářem na Borové se stává karmelitán Melichar Jozef Markusek, oběma pak pomáhá jáhen Klement Jan Vecheta. Otec Križan však ještě téhož roku odchází do Štípy u Zlína a na jeho místo nastupuje z Kostelního Vydří otec Eliáš Petr Vaculík jako farář obou farností (Frýdlant a Borová). Otcové Markusek a Vecheta se stávají kaplany.
Třetí květnové nedělní „Večery duchovní hudby a poezie“.
Květnová pouť frýdlantských farníků za Svatým Otcem Janem Pavlem II. do Olomouce u příležitosti svatořečení blahoslavených Zdislavy z Lemberka a Jana Sarkandera.
Od 5. do 9. července se účastníme arcidiecézního setkání mládeže na Svatém Hostýně.
1996 Devátý rok „Desetiletí duchovní obnovy národa“. (Svatí Cyril a Metoděj).
30. května je rozhodnutím Svatého Otce zřízena Ostravsko-opavská diecéze s biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem.
Ve dnech 4. až 10. června se účastní naše farnost Národní pouti do Vatikánu.
15. června složili v Kostelním Vydří sliby zakládající členové frýdlantského Společenství III. řádu Panny Marie Karmelské.
1. července odchází kaplan Jan Vecheta do Kostelního Vydří a na jeho místo nastupuje karmelitán Antonín Marek Příkaský.
Ve dnech 11. až 14. července se konalo v Palkovicích setkání křesťanské mládeže místeckého děkanátu.
1997 Desátý rok „Desetiletí duchovní obnovy národa“ (Milénium smrti sv. Vojtěcha)
V dubnu se uskutečnila třetí návštěva Svatého Otce Jana Pavla II. České republiky: nejdříve se s ním sejdou frýdlantská děvčata a chlapci 26. dubna v Hradci Králové na setkání s mládeží, ostatní naši poutníci o den později během papežské mše v Praze na Letné.
2. května probíhají v Praze, opět s frýdlantskou účastí, oslavy 650. výročí příchodu karmelitánů do Českých zemí
a 6. května už ve Frýdlantě s generálním představeným řádu karmelitánů P. Míċéalem O´Neillem a provinciálem řádu P. Josefem Jančářem.
V květnu se také uskutečnil farní zájezd do bosenského Medjugorje.
1. července jsou provedeny další personální změny: otec Markusek, frýdlantský kaplan odchází do Prahy, otec Příkaský odchází do Štípy u Zlína a na jeho místo se vrací otec Klement Maria Jan Vecheta.
Protože končí dostavba našeho farního a společenského centra v Domě sv. Josefa, stěhují se tam v polovině září sestry misionářky.
25. prosince se představil frýdlantskému náměstí první Živý Betlém.
1998 Duchovní správa frýdlantské farnosti se proměňuje i v roce 1998:
1. února se stává otec Jan Vecheta naším farářem a do konce června mu bude ještě pomáhat otec Eliáš Vaculík. Otec Eliáš se vrací do společenství salesiánů a začne pracovat v jejich domě ve Fryštáku u Zlína.
1. února také končí duchovní správa karmelitánů v Metylovicích.
Po slavnostní bohoslužbě v neděli 22. února vysvětil biskup František Lobkowicz Dům svatého Josefa.
23. února se v Domě sv. Josefa otevřela restaurace sester misionářek misijní rodiny Donum Dei „L´Eau Vive“ (Živá voda). Jejich představenou je sestra Francia Volante (Francie), komunitu tvoří Marie-Anna, Monica, Sofia a Malicha z Walisových ostrovů v Tichomoří, Colette a Pascalina z africké Burkina Faso, Francia z Filipín a Francesca z jihoamerického Peru a sestra Marcella z Francie.
Na konci května vykonali naši farníci Svatodušní pouť do katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové (biskup Karel Otčenášek).
Děkanátního setkání mládeže na Borové ve dnech 5. až 9. srpna, které připravila naše farní mládež, se účastní zajímavé osobnosti: biskup Lobkowicz, karmelitán Pavel Cetkovský, MUDr. Max Kašparů.
Od 8. do 13. října vykonali frýdlantští poutníci cestu do Říma k svatořečení Edith Steinové.
Zajímavá byla i farní Pouť do pohraničí: 31. října jsme navštívili Třemešnou, Liptáň, Janov a Zlaté Hory.
1. listopadu začíná svou jáhenskou službu karmelitán Serafim Jan Smejkal.
25. prosince se konal na frýdlantském náměstí druhý „Živý Betlém“.
1999 20. března má také Frýdlant své zastoupení na druhém diecézním setkání mládeže v Ostravě.
V květnu provázíme své bratry karmelitány Příkaského a Smejkala na jejich kněžské svěcení do Olomouce i na jejich primiční mše v Kostelci u Kyjova a ve Velkém Meziříčí.
V polovině listopadu přijeli do Frýdlantu člen generální rady karmelitánů Míċéal O´Neill a generální prokurátor karmelitánů Josef Jančář.
Zástupce Frýdlantu najdeme také mezi účastníky „Českých vánoc ve Vatikánu“, jejichž vrcholem je jistě předání vánočního stromu z Beskyd (Morávka) Svatému Otci (18. prosince) pro Svatopetrské náměstí.
25. prosince sledují diváci na náměstí třetí „Živý Betlém“.
2000 Rok 2000, rok Velkého jubilea, jubilea všeho křesťanstva, dvoutisící výročí Kristova narození.
Zaznamenejme další změnu v duchovní správě farnosti: kaplan, otec Smejkal, odchází ke karmelitánům do Olomouce. Otec Vecheta zůstává na faře sám.
Ve dnech 21. března až 4. dubna se frýdlantští farníci účastní „Národní pouti do Říma“, naplněné bohoslužbami v papežských bazilikách, audiencí u Svatého Otce a cestou domů návštěvou Assisi i rakouského Mariazell.
20. května se vydaly naše děti na pouť po bazilikách v Ostravě, v Opavě a na Cvilíně u Krnova.
26. prosince se setkáváme u čtvrtého Živého Betléma.
2001 Z podnětů „Velkého jubilea“ se zrodila myšlenka pozvat ke spolupráci co nejvíce frýdlantských farníků, („neinvestovat pouze do oprav“):
-
4. února odpovídá na „Farní anketu“ na 600 respondentů,
-
zájemci o spolupráci se od 14. května scházejí v kapli sv. Terezie (zřízena v r. 1999 nad sakristií),
-
pastoračními asistentkami se stávají paní Baránková a paní Smejová,
-
pravidelnou součástí „Farníčku“, (který vystřídal Elijáše), se stává „Úvodní slovo na týden“,
-
v září se zrodilo z myšlenky služby mateřské centrum „Kolečko“ (manželé Tkáčovi),
-
1. prosince se koná první „Farní den“.
Listopadové dny naplňuje blahořečení Metoděje Dominika Trčky, redemptoristy a řeckokatolického kněze, frýdlantského rodáka:
-
4. listopadu se účastní frýdlantští poutníci Trčkova blahořečení v Římě,
-
10. listopadu se účastní zástupci naší farnosti i města ve slovenských Michalovcích přenesení Trčkových ostatků do místního kostela,
-
24. listopadu odhalujeme na našem farním kostele Trčkovu pamětní desku. Při bohoslužbě je posvěcen jeho obraz.
Frýdlantské náměstí zažilo pátý „Živý Betlém“.
2002 Od Popeleční středy se až do Božího hodu velikonočního konají ve Frýdlantu exercicie (60 farníků).
V červenci nastupuje do funkce frýdlantského kaplana Mgr. Jiří Schreiber z Hradce nad Moravicí. Otec Vecheta zůstává farářem s působností pro obce Borová, Frýdlant a Pržno. (Protože opustil řád karmelitánů, znovu užívá jen své křestní jméno Jan.)
Na konci prosince patřilo opět frýdlantské náměstí, už šestému, „Živému Betlému“.
Celým rokem 2002 prolíná velká rekonstrukce budovy kostela: je provedena oprava krovů, výměna bednění a střešní krytiny chrámové lodi i věže. (Rekonstrukce bude ukončena v příštím roce opravou fasády.)
2003 Život frýdlantské farnosti se ve své koexistenci s řeholními řády uzavřel v roce 2003: 6. července odešel do Bolatic farář Jan (ještě v roce 2003, jako karmelitán, Klement Maria Jan) Vecheta a 14. prosince odcházely do Brna čtyři poslední sestry misijní komunity Donum Dei. Už 22. října se však skončila jiná slavná frýdlantská řeholní tradice: toho dne odešlo z Frýdlantu malinké společenství Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, které symbolizovalo vzpomínky na významnou školskou instituci známou jako tzv. „Bedřichův ústav“. (Prvé tři sestry boromejky přišly do Frýdlantu 19. září 1870!)
13. července jsme přivítali nového faráře otce Petra Hrubiše, dosavadního faráře v Kostelci na Hané a rodáka z Kunčic pod Ondřejníkem.
14. září odjeli frýdlantští poutníci na Slovensko, aby se opět setkali se Svatým Otcem Janem Pavlem II.
26. prosince se konal sedmý frýdlantský „Živý Betlém“.
Dokončením opravy fasády kostela (25. července) byla ukončena druhá etapa rekonstrukce chrámu sv. Bartoloměje.
ŘKF FnO v
18.5.2022 20:19:06