Dějiny Frýdlantské farnosti

Dějiny Frýdlantské farnosti

DĚJINY FRÝDLANTSKÉ FARNOSTI

chronologický přehled

1665: - provedeno oddělení filiálního kostela Frýdlantu do farnosti Místecké – k Frýdlantu přifařeny obce Čeladná, Metylovice, Ostravice, Pstruží.

1666:- postavena první dřevěná farní budova

1672 – 1690: - stržen starý dřevěný kostelík sv.Matouše na Kamenci a budován nový, zděný

1708: instalovány věžní hodiny, které na požádání faráře Carola Slaniny zhotovil zdejší rektor Antonín Kraut

1731: na náměstí postavena kamenná socha Matky Boží Karmelitánské, obklopená kamenným zábradlím

1789: - nový hřbitov zřízen mimo městys (dnešní stávající)

1810: - odloučení Ostravice od frýdlantské farnosti

1812 – 1814: - postavená první zděná fara, na jejichž základech se postupně prováděly od r. 1853 rekonstrukce

1818: - postavena kaplička na Kamenci (na místě původního dřevěného kostelíka sv. Matouše)

1842: - na starém hřbitově (v místech dnešního parčíku za sochou Partyzán) byl pochován jako poslední pan farář Stoklasa

1844: - arcibiskup Maxmilián ze Sommerau nechal postavit kapli sv.Barbory (v nynějším areálu Ferrum)

1854: – odloučení obce Čeladná od frýdlantské farnosti

1859: - odloučení Metylovic od frýdlantské farnosti

1870: - v září přijely do Frýdlantu provní tři sestry řádu sv.Karla Boromejského

1871: - v srpnu položen základní kámen ke stavbě kláštera Milosrdných sester sv. Karla Boromejského

1876: - 4. listopadu předána stavba kláštera sestrám k užívání.

5. listopadu byla vysvěcena kaple zakladatelem arcibiskupem knížetem Fürstebergem (klášteru se také proto říkalo Bedřichův ústav)

1877: - v klášteře zřízena soukromá obecná škola (s německým vyučovacím jazykem), postupně rozšířena na osmitřídní

1880: - vyučování v českém jazyce

1886: - požár poškodil kostel

1888: - vysvěcena nová kaple Panny Marie na Pstruží

1890: - v srpnu další velký požár ve Frýdlantě: popelem lehl vrch chrámu i s věží, zničil tři zvony, které tam byly již v r. 1807

1891: - v červenci začala oprava kostela, byla postavena nová věž, v prosinci zavěšeny čtyři nové zvony: Bartoloměj, Nedělní, Umíráček a Sanktus

1896: - doplněn Poledňák

1904: - od tohoto ruku se tradují průvody k soše P.Marie Karmelské na náměstí

1906: - odstoupena část farní zahrady na zřízení chodníku a obec za to postavila pevnou zeď z cihel jako ohradu vedle cesty

1907: - zvon Bartoloměj z r. 1891 vyměněn za nový, protože původní z neznámých příčin praskl

1910: - v klášteře otevřena obchodní škola pro dívky

1920: - v klášteře zřízena česká řádová provincie, jejíž představenou byla jmenována S.M. Celestýna Bušová

1923: - v červnu zavěšeny do věže nové zvony náhradou za poslední, které musela farnost odevzdat pro válečné účely 1. světové války (1914-1918). Nesly jména: Bartoloměj, Maria, Josef, Antonín. I tyto zvony se staly obětí 2. světové války (1939-1945)

1927: -naproti kláštera vybudována moderní obecná a měšťanská škola, jejíž ředitelkou byla S.M. Valeriana Hájková

1930: - ze sbírek farníků pořízen nový mramorový oltář

1933: - postavena na Ondřejníku kaple ke cti sv. Antonína manžely Látalovými

1936: - na původní budově kláštera provedena nadstavba o další poschodí

1950: - dekretem KNV byl v klášteře zřízen Domov důchodců

1952 – 1977: -- prováděny postupně generální opravy v chrámu sv.Bartoloměje

1960: - pořízeny stávající elektromagnetické varhany

1965: - v platnost vstoupily liturgické změny: kněz slouží mši svatou u obětního stolu čelem k věřícím jejich mateřským jazykem

1969: -v srpnu se chrám dočkal nových zvonů opět ze sbírek farníků: Bartoloměj, Maria, Josef, Pavel, Cyril, který byl prodán a koupen větší

1971: -z kláštera odešly poslední řádové sestry po stoletém působení

1972: - po zákazu konání průvodů za totality byly znovu povoleny karmelské průvody

1980: - kaple P.Marie La Salletské na Nové Dědině zbourána

1986: - do Frýdlantu nastupuje o.Josef Jančář jako farář a kněz řádu karmelitánů a začíná generální rekonstrukce vnitřku farní budovy

1990: - farnost přešla oficiálně do správy řádu karmelitánů

• 25. 2. byla arcibiskupem Dr. Vaňákem slavnostně znovu vysvěcena kaple v klášteře, kterou vedení Domova důchodců vydalo na žádost faráře (sloužila předtím jako skladiště)

• v březnu navštívil komunitu karmelitánů v Československu P. Johann Steneker a při této příležitosti navštívil také Frýdlant a jmenoval o.Josefa Jančáře představeným řádu karmelitánů v Československu

1992: - zahájena výstavba farního a společenského centra (v r.1996 přejmenována na Dům sv.Josefa)

1993: -v lednu přicházejí do Frýdlantu první tři sestry mezinárodní komunity misionářek III. Řádu karmelského Donum Dei

1998: - v únoru dokončena výstavba Domu sv. Josefa a za přítomnosti biskupa Františka Lobkowicze otevřena restaurace L´eau vive (Živá voda) sester misionářek Domun Dei.

1998: - první přípravný rok na Velké jubileum – rok Ducha svatého

• provedena rekonstrukce malé věžičky pod vedením Petra Babince – technického administrátora farnosti

1999: - druhý přípravný rok na Velké jubileum – rok Boha Otce

- zbourána dlouhá cihlová zeď kolem farního areálu, počátek prací na stavbě nové zdi

2000: - rok Velkého jubilea – rok Božího Syna – 2000 let od jeho narození

• pouť farnosti do Říma na oslavy Velkého jubilea

• výmalba vnitřku farního kostela, úprava interiéru a liturgického prostoru, umístění pamětní desky dětí rodiny Krauthových, které uhořely při požáru kostela v r. a byly pohřbeny v našem kostele

2001: - 4. listopadu byl v Římě blahořečen papežem Janem Pavlem II. frýdlantský rodák Metoděj Dominik Trčka, u této příležitosti byla na čelní straně kostela vedle hlavního vchodu umístěna pamětní deska, farníci se zúčastnili slavnosti blahořečení v Římě

2002: - v dubnu začaly práce na opravě střechy a věže kostela, v srpnu pak oprava fasády věže kostela, která byla rozšířena i na opravu fasády celé lodi kostela

• byla dokončena úprava prostoru nad sakristií na kapli sv. Terezie z Lisieux, která slouží k setkávání menších modlitebních skupinek a během bohoslužeb pro rodiče s malými nebo hodně neklidnými dětmi, je zde zaveden rozhlas z kostela a je vytápěná

• byla dokončena výstavba farního sociálního zařízení pro návštěvníky bohoslužeb a dána do provozu

• z farní budovy bylo odvezeno téměř veškeré zařízení, které bylo majetkem řádu karmelitánů a fara byla znovu vybavena nábytkem z větší části z darů farníků, v přízemí fary byla upravena klubovna pro děti a mládež

2003: - 25. července byla dokončena a předána celková oprava fasády farního kostela

Frýdlantští faráři:

1. Jiří Jan Battor 1665 – 1676 (založil první kroniku, ve které se bohužel až na několik výjimek nepokračovalo)

2. Jakub Jan Pistorius 1677 – 1681

3. Ignác Jakub Italy 1681

4. Jan Bernard Honek 1681 -1691

5. Karel Slanina 1691 – 1712 (tomuto faráři vděčí obyvatelé Frýdlantu za věžní hodiny)

6. Rudolf Sputožik 1712 – 1718

7. Antonín Hradečný 1718 – 1724 ( zakladatel karmelitánského bratrstva v Frýdlante, nechal postavit v r. 1723 boční oltář P.Marie Karmelské)

8. Kristian Laschan 1724 – 1737

9. Henricius Aloisius Kraus 1738 – 1740

10. Joannes Dominicus Stabl 1740 – 1747

11. Jan Juračak 1747 – 1749

12. Ondřej Kraus 1749 – 1752

13. Jan Bílský 1752 – 1760

14. Josef Jan Kraut 1760 – 1762

15. Antonín Vosmanský 1763 – 1805

16. Josef Libischer 1805 – 1824 (za tohoto faráře byla postavena nová fara)

17. Josef Stoklasa 1824 – 1842

18. Josef Jettel 1842 – 1853

19. Františe Halfar 1853 – 1862 (jeho zásluhou jsou ve farní kronice velmi podrobně zachyceny události z různých oblastí života farnosti)

20. František Peter 1864 – 1874

21. Vincenc Obrátil 1875 – 1884

22. Augustin Plaček 1884 – 1896 (první předseda Katolické besedy, jeden z prvních zakladatelů Národního domu, finančně podporoval jeho stavbu)

23. Josef Král 1897 – 1901

24. Ignác Janák 1902 – 1916 (stal se sídelním kanovníkem a prelátem v Olomouci)

25. František Husička 1916 – 1922

26. Josef Hanáček 1922 – 1942 (pořídil zvony, doplnil varhany, postavil mramorový oltář a kapli na Nové Dědině)

27. Metoděj Gillar 1942 – 1951

28. Pavel Gemsa 1951 – 1986 (postaral se o nové zvony, varhany, vytápění a ozvučení chrámu, vnitřní rekonstrukci a úpravu liturgického prostoru, výmalbu a výzdobu chrámu a další opravy)

29. Josef Jančář, O.Carm. 1986 – 1993 (první kněz řádu karmelitánů, vyjasnil majetkové nároky bývalé Katolické besedy a zahájil výstavu Domu sv.Josefa, provedl vnitřní úpravu farní budovy)

30. Gorazd Pavel Cetkovský, OCarm. 1993 – 1995

31. Benedikt Juraj Križan, OCarm. 1995 (únor-červen)

32. Eliáš Petr Vaculík, OCarm. 1995 – 1998

33. Klement Maria Jan Vecheta, OCarm. 1998 – 2003 (v r.2001 odchází z řádu karmelitánů a pokračuje ve farnosti jako diecézní kněz, v době jeho působení byl chrám nově vymalován a umístěny zde ostatky frýdlantského rodáka blah.Metoděje Dominika Trčky, byla provedena rekonstrukce a oprava střechy věže i lodi kostela a obojí pokryto mědí, byla provedena nová fasáda kostela, postaveno sociální zařízení pro farnost a nová cihlová zeď kolem farní zahrady)

34. Petr Hrubiš 2003 – 2013

35. Petr Fichna 2013 – 2019

36. Roman Macura 2019 -

Něco z historie i současnosti kostela na Borové u příležitosti pouti....

Historie kostela na kopci Borová pod Lysou horou souvisí s dějinami poutního kostelíka na Prašivé. Borovský kostel postavil majitel frýdeckého panství hrabě Eusebius František z Oppersdorfu. Byl posvěcen 14. 9. 1673 vratislavským světícím biskupem Karlem Františkem Neandrem. Zasvěcení sv. Ignáci z Loyoly (zakladateli řádu jezuitů) bylo převzato z kostela na Prašivé, který byl téhož roku posvěcen, ale již na titul sv. Antonína Paduánského.

Nejstarší část stavby, starší než sám kostel, je tzv. misijní kaple, přes níž se dnes vchází do kostela bočním vchodem. Nynější podoba kostela pochází z konce 19. století, kdy také byla přistavěna kamenná věž. Oltářní obraz sv.Ignáce z Loyoly věrně napodobuje jednu z rytin, jíž byl vyzdoben životopis tohoto světce, vydaný v r. 1609 při příležitosti jeho svatořečení.

Ve 2. polovině minulého století byl kostel často opravován a zvelebován zevně i uvnitř. V současné době probíhá oprava stropu kostela a výmalba, je plánována oprava střechy i fasády budovy. Farníci z Malenovic a okolí se o svůj kostel velmi zajímají a poctivě starají. Kostelík na kopci tvoří významnou dominantu širokého okolí.

Poutní slavnost se v každém kostele slaví v neděli nejbližší svátku světce, kterému je kostel zasvěcen. Na Borové je to sv. Ignác z Loyoly, jehož svátek připadá na 31. července. Proto poutě na Borové bývají vždy poslední neděli v červenci nebo první neděli v srpnu. V letošním roce zde bude pouť v neděli 29. července a bohoslužby v 8:45 hod. a v 10:30 hod.

A jaký je smysl pouti? Lidé přicházejí o této slavnosti na místo, kde je uctíván patron kostela, který se přimlouvá u Boha za obyvatele, kteří kostel pravidelně navštěvují, ale také za ty, kdo přicházejí z jiných obcí a míst prosit o přímluvu, svěřit mu své starosti a děkovat za obdržené dobro. Pouť má svůj původ ve slově putování. Taková pěší pouť na místo setkání s Bohem i s tím, koho prosím o přímluvu, znamená zastavit se na chvíli, udělat si čas v běžném shonu života, uvědomit si mnohé, rozlišit věci v životě důležité a nepodstatné. Pokud člověk bere pouť vážně, přinese mu vždycky užitek.